V Severní Makedonii se Vánoce slaví podle pravoslavného kalendáře. Takže o pár dní později, než jsme zvyklí v Česku.
V pravoslavném náboženství jsou Vánoce po Velikonocích nejvýznamnějším církevním svátkem. Pravoslavný předvánoční půst začíná 28. listopadu a končí po 40 dnech večerní bohoslužbou.
5. ledna se lidé shromažďují a pálí velký oheň – Badnikov oheň. Jedna domácnost z obce (nebo sousedství), která byla vybrána minulý rok jako kmotr, chystá hostinu pro své sousedy a tak se u ohně popíjí teplá rakie, tančí se a pochutnává se na postních pokrmech. Oheň pak má za úkol vyhnat vše, co bylo v minulém roce špatné.
Vánoce se pak slaví 6. a 7. ledna. 6. ledna je tzv. Badnik – den před narozením Krista. Ráno chodí děti po sousedství a zpívají koledy před každým domem. Pán domu jim otevře a obdaruje je penězi, ovocem, kaštany, ořechy a sladkostmi.
Pravoslavné věřící pak čeká postní večeře. Proto se mezi pokrmy neobjeví maso, ale napříkad ani vejce. Naopak, na stole jsou ryby, zapečené fazole, sušené ovoce a kulatý domácí chléb.
U pravoslavné sváteční večeře se nesmí vstávat od stolu, dodržuje se i mnoho dalších zvyků – například se do kulatého chleba zapeče mince a kdo ji u stolu najde ve svém kousku, bude v dalším roce spokojený a šťastný. Po večeři se ze stolu také úplně vše nesklízí.
7. ledna jsou Vánoce, končí půst a chodí se ona oběd k příbuzným, kde se podávají tradiční jídla. Na stole se většinou také objevuje červené víno. Nejčastěji se pije odrůda Vranec.
Napsat komentář